Skloňování osobních zájmen

 

ich / já, du / ty, er / on, es / ono, sie / ona, wir / my, ihr / vy, sie / oni, Sie / Vy
zvratné zájmeno sich je jen ve 3. os. č. j. a mn., zájmeno vespolné - einander

 

ich	du	er	es	sie	wir	ihr	sie	Sie
meiner	deiner	seiner	seiner	ihrer	unser	euer	ihrer	Ihrer
mir	dir	ihm	ihm	ihr	uns	euch	ihnen	Ihnen
mich	dich	ihn	es	sie	uns	euch	sie	Sie

 

Neosobní zájmeno es stojí v pasivních větách jen na začátku věty: Es werden zwei Hotels gebaut. Zájmeno es zastupující podmět lze vynechat, pokud nestojí na začátku věty: Mir gefällt, dass ......... Zájmeno es může stát na začátku věty, pokud se vztahuje k podmětu, který je za slovesem. Je -li na začátku podmět nebo jiný větný člen, es se vypouští. (Es kamen viele Leute zu ihm. x Zu ihm kamen viele Leute.)

Zájmeno es se někdy odkazuje na infinitivní vazbu závislou na slovese: es aufgeben (vzdát se) es übernehmen (převzít), es unterlassen (opomenout), es vertragen (snášet), es aushalten (vydržet): Wir gaben es auf, dorthin zu fahren.
Es vyjadřuje v němčině tzv. formální podmět ve větách se slovesy označujícími přírodní úkazy (Es regnet. Es blitzt.), zvuk nebo vůni (Es klingelt. Es duftet.), se slovesy sein, werden ve spojení s přídavným jménem (Es ist warm. Es ist kalt. Es wurde dunkel.) nebo nebo se vyskytuje v ustálených spojeních (Wie geht es dir?), všude tam, kde v češtině je jednočlenná věta slovesná.

Zájmeno es zastupuje u sein, werden, scheinen a bleiben předtím zmíněné podstatné nebo přídavné jméno v přísudku: Sie bleib ledig. Ihre Schwester blieb es auch.
Zájmeno es zastupuje jako subjekt ve spojení se sein i životná podstatná jména rodu mužského a ženského: Kennst du sie? Es (sie) ist unsere Nachbarin.

Es se vyskytuje ve vazbě es gibt (je, jsou, existuje), která se pojí se 4. pádem. (Es gibt keinen Park hier. Das gibt es nicht.)

Vespolné zájmeno einander vyjadřuje vztah minimálně mezi dvěma osobami. Ve spojení s předložkou se píše dohromady. Sie stehen nebeneinander. / Stojí vedle sebe. Wir besuchen einander oft. / Navštěvujeme se navzájem. Sie spielen miteinander. / Hrají si spolu. Sie reden durcheinander./ Mluví jeden přes druhého.

 

Příklad: Ich fahre nach Prag. (Jedu do Prahy.)

Wann gibst du es mir? (Kdy mi to dáš?)

Er kennt mich nicht. (Nezná mě.)

Wir spielen mit ihm. (Hrajeme s ním.)

Sie versteht ihn nicht. (Nerozumí mu.)

Sie antworten ihnen. (Odpovídají jim.)

Siehst du uns? (Vidíš nás?)

Wir kommen zu euch. (Přijdeme k vám.)

Wie geht es Ihnen? (Jak se máte?)