Jména zemí a měst jsou většinou středního rodu a užívá se jich bez členu, pokud u nich není přívlastek.

Příklad: nach Italien fahren, in Paris sein, das goldene Prag

Jména zemí mužského a  ženského rodu a jména zemí používaných v množném čísle se skloňují se členem.

Příklad: in der Schweiz, in die Türkei, aus den USA, in den Irak, im Jemen

 

Genitiv jmen měst je nahrazován předložkou von.

Příklad: Die Umgebung von München, das Zentrum von Linz

 

Zeměpisné názvy středního a mužského rodu, které se používají bez členu, přibírají ve 2. pádu čísla jednotného koncovku –s (die Sehenswürdigkeiten Wiens pamětihodnosti Vídně). Tvary 2. pádu s koncovkou –s lze nahradit opisem s von (die Sehenswürdigkeiten von Wien).
Pokud končí zeměpisný název na sykavku (-s, -z, -β, x), užíváme vždy opisu s von (die Sehenswürdigkeiten von Paris pamětihosnosti Paříže).

 

Zeměpisné názvy v množném čísle nebo rodu ženského mají vždy člen určitý: die Berge der Schweiz hory Švýcarska, die Städte der Ostsee města Baltského moře, die Einwohner der Niederlande obyvatelé Nizozemí).

Názvy světadílů jsou středního rodu. Užívá se jich bez členu.

Příklad: Afrika, Amerika, Australien, Europa, Asie, ale: die Arktis, die Antarktis
 

Rozlišujte:

	M	F	N	Pl.
wo?	im Irak	in der Slowakei	in Ungarn	in den Niederlanden
wohin?	in den Irak	in die Slowakei	nach Ungarn	in die Niederlande
woher?	aus dem Irak	aus der Slowakei	aus Ungarn	aus den Niederlanden

 

Názvy hor, pohoří, moří, řek a jezer se užívají se členem a skloňují se jako podstatná jména obecná.
Příklad: im Riesengebirge, auf der Gerlachspitze, in den Böhmerwald, das Mittelmeer, der Atlantik, der Boden

 

Jména řek jsou ženského nebo mužského rodu.
Příklad: die Elbe, die Donau, die Moldau, die Oder, der Rhein, der Main